Úloha obchodu s materiály pro výstavbu inženýrských sítí ve všeobecném úsilí o rozumné hospodaření s vodou

Vážení obchodní přátelé, chceme, aby se naše webové stránky stávaly pro Vás zajímavějšími a přitažlivějšími a proto jsme se rozhodli zveřejňovat na nich názory odborníků z praxe.
Autorem tohoto článku je Ing. František Friedl. Jeho stručné curriculum vitae - narozen v roce 1941 v Litomyšli, absolvent PŠS oboru hydrotechnické stavby ve Vysokém Mýtě, EI oboru pomaturitní studium vodohospodářů, ČVUT FS oboru vodní stavby a vodní hospodářství a PGS oboru ekonomika vodního hospodářství. Celá jeho pracovní kariera, kterou zahájil v roce 1959 nástupem k býv. KS ZVAK v Hradci Králové je spjata s oborem vodovodů a kanalizací. M.j. působil jako vedoucí. provozu vodovodů a kanalizací v České Třebové, výrobně-technický náměstek VAKu v Jablonném nad Orlicí a jako technický ředitel a 1. místopředseda představenstva a.s. VaK v Hradci Králové. Do důchodu odešel v roce 2003. V současné době působí jako technický poradce v oblasti vodního hospodářství. Je autorem několika odborných prací a článků na téma racionalizace hospodaření s vodou.

Úloha obchodu s materiály pro výstavbu inženýrských sítí ve všeobecném úsilí o rozumné hospodaření s vodou.

V úvodu své závěrečné odborné práce na téma „Plánování údržby v provozech vodovodů“, vypracované v rámci II. studijního běhu pomaturitního specializačního studia Vodní hospodářství, jsem ocitoval část usnesení, které tehdejší československá vláda po svém zasedání 5. června 1974 věnovaném racionalizaci hospodaření s vodou vydala. Zadané úkoly byly zejména „dosažení takové hospodárnosti, která nesměřuje k omezením týkajícím se zdraví a hygieny, ale naopak uplatňuje jejich priority tím, že jiná použiti neporostou trvale bez ohledu na náklady, které vyvolávají a že lze docílit stejného výsledku s menším množstvím vody“. Tehdy jsem byl přesvědčen, že se tyto cíle podaří splnit.

Zmýlil jsem se a to především v čase. Ani příští desetiletí zásadní obrat ještě nepřineslo. Extenzivní způsoby ve vývoji společnosti a tedy i v oboru veřejného zásobování vodou, nadále převládaly. Důkazem je např. specifická potřeba vody uvedená ve výpočtu potřeby vody v Generelu vodovodu Hradec Králové“ z roku 1980 hodnotou 510 l.os-1 . den-1 . Zlom nastává až na začátku devadesátých let. Křivky charakterizující výrobu a spotřebu vody svůj směr obrací a sestup je skoro stejně tak dramatický, jako byl předchozí růst. Zatímco v roce 1990 např. Královéhradecké vodárny vyrobily 15,9 mil m3 vody a prodaly 13,3 mil. m3, v roce 2003 činí výroba vody jen 10,1 m3 a prodej 7,8 mil. m3. Obdobným vývojem prochází celá Česká republika. Působí především ekonomické nástroje. Cena vody roste, někde až neúměrně, snížení nákladů je podmínkou přežití u mnohých. Už se neříká, že probíhá-li kampaň za šetření vodou ve Velké Británii a zapojí-li se do ní některý z členů královské rodiny, vyčistí si celá anglická rodina zuby za pomoci jedné sklenice vody a probíhá-li taková kampaň v České republice, otevře většina kohoutky a naplní své vany. A věřím tomu, že časem i v ČR nebudou v takovém případě motivem peníze, ale fakt, že Čech bude moci důvěřovat svým orgánům stejně tak jako Angličan, že ony nepříznivou situaci zvládnou.

To, že se vize hospodárnosti ve spotřebě vody proměnila ve skutečnost, není samozřejmě jen výsledkem působení tlaku peněz. Významnou roli je usnadněný přístup k prostředkům a technologiím, které vodu šetří, umožňují její opakované použití a vracejí ji vlastnosti, které má v přirozeném prostředí.

Po roce 1989 výrazně poklesly i ztráty vody. Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky za rok 2008 vydaná Ministerstvem zemědělství udává, že ztráty vody se snížily z 321,6 mil. m3 v roce 1989 na 150,5 mil. m3 v roce 2008. Dokazuje to, jak málo účinná byla opatření ke snížení ztrát vody přijímaná před rokem 1990. Přitom snahu, všem v tomto minulém období zúčastněným, nelze upřít. Problematikou tzv. účinnosti vodovodních systémů se zabývala řada pracovišť jak v rámci státních podniků vodovodů a kanalizací tak i mimo ně. Zkoumaly a modelovaly se závislosti ztrát vody na mnoha faktorech, stanovovaly se specifické hodnoty ztrát na 1 km sítě, 1 obyvatele, zvyšovaly se objemy oprav aj. Stále však čtvrtina vody odebrané ze zdrojů nenašla své užitečné využití. Lze se domnívat, že příčinou nízké účinnosti vynakládaného úsilí byl omezený přístup k novým moderním prostředkům, materiálům a technologiím. Velikost ztát vody zejména složky ztrát vody v síti je jistě ovlivněna mnoha faktory a veličinami např. hydraulickými a topologickými, rozhodující je ale kvalita materiálů a technologie jejich použití. Možnost vzniku netěsností v systému vodovodní sítě zcela vyloučit samozřejmě nelze, ale proč ji připouštět předem. Pevnostní, životnostní a všechny další potřebné charakteristiky dnes používaných materiálů požadavkům na realizaci bezztrátových vodovodních systémů vyhovují a případné poruchy lze pomocí dispečerských systémů sledování dříve odhalit. Navíc o prostředcích, které má dnešní pracovník vodárny k dispozici pro vyhledání poruch a jejich likvidaci se jeho předchůdcům ani nesnilo. V kontextu s tím lze reálně uvažovat ještě o dalším výrazném snižování ztrát. I ty současné totiž představují svoji hodnotou cca 4,8 m3. sec-1 značné množství vody. Předpoklady pro to jsou.
Významnou roli v procesu přípravy, realizace a provozu zdravotně technické infrastruktury nejen hlediska možného vzniku ztrát vody hraje i obchodník s materiály. Ten by neměl připustit, aby se v jim nabízeném sortimentu zboží objevil výrobek, který nebyl předem podroben požadovaným testům, není doprovázen osvědčením o příznivých výsledcích těchto testů, jeho výroba neprobíhá podle předepsaných norem a jeho navazující použití vyžaduje nestandardní postupy. Obchodník se alespoň občas účastní i kontroly výroby u svých dodavatelů a seznámí se s tím, jak s jeho produkty nakládá odběratel. Ve světě velkoobchodu s materiály pro stavebnictví to není nic neobvyklého. Věřím, že velkoobchodní firmě Richter+Frenzel s.r.o.,která na náš trh materiálů pro výstavbu a provoz vodárenské infrastruktury úspěšně vstoupila v roce 1994, je takový přístup vlastní a v její široké a komplexní nabídce zboží pro obor vodovodů najdeme výhradně doporučené a schválené materiály.

V Hradci Králové v březnu 2010